1. lékařská fakulta Univerzita Karlova 1. lékařská fakulta Univerzita Karlova
zburi 29.03.2016

In vivo zobrazování

In vivo zobrazování malých laboratorních zvířat zahrnuje jak anatomické/morfologické, tak i funkční/molekulární zobrazovací techniky používané pro zobrazení živých zvířat pro výzkumné účely. Nejpoužívanější anatomické zobrazovací metody jako je magnetická rezonance (MRI), počítačová tomografie (CT) a vysokofrekvenční ultrazvuk poskytují vysoké rozlišení vnitřních struktur organismu (kosti, měkké tkáně). Poskytují informace o velikosti, morfologii a strukturálních změnách jednotlivých orgánů, řeknou nám však málo o funkční nebo metabolické aktivitě tkání. Nejčastěji používané metody molekulárního zobrazování jsou pozitronová emisní tomografie (PET), jednofotonová emisní výpočetní tomografie (SPECT) a optické zobrazování (fluorescence a bioluminiscence). V nedávné době byla vyvinuta nová perspektivní metoda molekulárního zobrazování založená na přímé detekci paramagnetického kontrastu – zobrazovač magnetických částic (MPI). Molekulární zobrazovací metody mají vysokou senzitivitu a specificitu, avšak ve srovnání s anatomickými zobrazovacími metodami mají výrazně nižší prostorové rozlišení a nelze s jejich pomocí zjistit přesné anatomické detaily. Nedávné pokroky v instrumentaci a kontrastní zobrazovací vývoj činidla povolená pro multimodální zobrazování spojující pokrok obou anatomických a molekulárních zobrazovacích technik. 

119

Molekulární zobrazování získává stále větší význam při přímé vizualizaci určitých molekulárních procesů in vivo, zejména těch, které jsou specifické pro různá onemocnění. Některé zobrazovací techniky, které můžeme nazvat molekulárními, byly vyvinuty již před několika desetiletími (například zobrazování pomocí značených monoklonálních protilátek, radioizotopové zobrazování receptorů apod.). Teprve současná doba nám přinesla širokou dostupnost potřebných nástrojů, které nám umožňují významně vylepšit výsledky zobrazení. Mezi tyto nástroje patří např. molekulární klonování, nanotechnologie, robotika, krystalografie, rychlá hmotnostní spektrometrie a sofistikované počítačové analýzy. Nové a vylepšené metody nám umožní získat více informací o základních biologických otázkách in vivo.

Pro zobrazení specifických molekul in vivo musí být splněno několik klíčových kritérií:
(a) dostupnost vhodné sondy s vysokou afinitou s rozumnou farmakodynamikou
(b) schopnost těchto sond překonat biologickou bariéru (střevní nebo cévní stěnu, buněčnou membránu)
(c) schopnost kumulace sondy v cílové tkáni (chemická nebo biologická amplifikace signálu)
(d) dostupnost zobrazovacích metod s vysokou citlivostí, dostatečnou rychlostí a rozlišením.

počet zobrazení: 1245 poslední aktualizace: pfrancova, 29.03.2016
Hodnocení: (hodnotili 2 uživatelé) Kliknutím na tento odkaz upozorníte autora, že jeho článek už zřejmě není aktuální.